Bouřlivé vody, kterým musela čelit globální ekonomika od počátku tohoto roku, se již uklidnily, přesto některé ze skrytých problémů nadále přetrvávají.
Pomaleji znamená déle
Redakční příspěvek
Nazvala to „douškem živé vody“. Christine Lagarde, výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu, si s úlevou povzdechla, když cena ropy prudce klesla na konci roku 2014 a když začalo být jasné, že tato cena zůstane i nadále nízká. Šlo o silnou metaforu: Churavějící pacient - světová ekonomika - dostal přesně to, co potřeboval, aby se zase uzdravil.
Zdálo se, že takový vývoj nedává smysl - jde o přesný opak toho, co se přihodilo během posledních dvou ropných krizí, které postihly světovou ekonomiku v sedmdesátých letech. Tehdy se cena ropy rychle zvedla, což způsobilo pokles celkové poptávky po ropě. Dodatečné výdaje v zemích vyvážejících ropu byly naproti tomu tehdy velmi pozadu za nuceným snižováním výdajů v zemích, které ropu dovážely.
Z toho důvodu by nyní ale měla nízká cena ropy udělat přesný opak: Tedy pozvednout celkovou poptávku a zvýšit výdaje v zemích dovážejících ropu – správně?
Úplnou zprávu globálního ekonomického přehledu za květen 2016 naleznete v anglickém jazyce zde.